Okno Poezie

Okno,
okno do věčnosti.
Ledový,
ledový dech ohně.
Proniká škvírami.
Probodává mě.
Jako tupý nůž.
Nabroušený smutkem.
Otupený bolestí.
Otvírám okno.
Stojím na parapetu.
Zmražen ohněm prázdnoty.
Krok,
už jen jeden krok.
Zvednout zkamenělé tlapy.
Bolí to.
Jediný krůček.
Náručí,
otevřenou náručí mě vítá.
Říše věčné nicoty.